Když s někým sdílíme domácnost, nesdílíme jen nájem a účty, ale také miliony mikroorganismů. Nové výzkumy ukazují, že lidé žijící ve stejné domácnosti mají výrazně podobnější střevní i ústní mikrobiom než lidé z různých domácností. Do značné míry za to může společné prostředí, životní styl a každodenní fyzický kontakt.
Kolik toho vlastně sdílíme?
Vědci porovnali více než 1 600 vzorků střevního a ústního mikrobiomu. U lidí žijících ve stejné domácnosti sdílela dvojice v průměru přibližně 19 % střevních a 26 % ústních bakteriálních kmenů. Ještě výraznější byla shoda u partnerů. Ti mezi sebou sdíleli přibližně 44 % bakteriálních kmenů
v ústní dutině. K porovnání uvádíme, že u lidí z různých domácností bylo sdíleno maximálně 6 % mikrobiomu.
Líbání sbližuje nejen partnery, ale i jejich mikrobiom
Běžný dotek, objímání, líbání a sex zajišťují obrovský a neustálý přenos mikrobů. Líbání je primárním důvodem, proč mají partneři nadstandardně podobnou skladbu bakterií v ústní dutině.
Společný život ale neznamená jen fyzický přenos mikroorganismů. Sdílíme také stravu, denní režim i stres – a všechny tyto faktory mohou ovlivňovat složení našeho mikrobiomu. Konflikty, dlouhodobý stres nebo psychická nepohoda mohou narušit spánek a stravování, což se může promítnout i do střevního mikrobiomu. Dlouhodobý stres je spojován s dysbiózou, tedy narušením rovnováhy střevních mikroorganismů. Změny mikrobiomu mohou ovlivňovat střevní bariéru, metabolismus i imunitní systém a souvisejí také s některými zdravotními problémy, například obezitou
a kardiometabolickými onemocněními.
K výměně dochází i nepřímo přes sdílené prostředí
Studie bakterií na rukou a v ústech potvrzují, že každodenní rutina v pravidelně sdílených prostorech (domácnosti, kanceláře či školy) významně sjednocuje bakteriální kmeny přítomných jedinců. Tato neustálá expozice cizím mikrobům navíc hraje klíčovou roli ve formování našeho imunitního systému.
Ne všechny bakterie jsou vítanými hosty
Sdílení mikrobiomu nemusí být automaticky dobré ani špatné. Pestřejší a stabilnější mikrobiom je obecně spojován s lepší funkcí střevního ekosystému a správnou regulací imunitních reakcí. Na druhou stranu si můžeme předávat i mikroorganismy, které nejsou vždy žádoucí. Nová studie například ukázala, že některé střevní bakterie, které se mezi lidmi snadněji přenášejí, byly spojeny s méně příznivými kardiometabolickými ukazateli. Šlo mimo jiné o bakterie dříve spojované s obezitou, diabetem 2. typu nebo kardiovaskulárními onemocněními. Samotný přenos těchto bakterií ale neznamená, že tato onemocnění způsobí.
Sharing is caring (sdílení je projev lásky)
Říká se, že sdílená radost je dvojnásobná a sdílený smutek poloviční. U mikrobiomu to tak jednoduché není. S člověkem, se kterým žijeme, ale skutečně sdílíme i část svého mikrobiálního světa – a čím bližší je náš kontakt, tím výraznější tato podobnost může být. Neznamená to, že bychom si měli vybírat partnera podle jeho bakterií. Spíš to ukazuje, jak úzce jsme propojeni s lidmi i prostředím kolem nás. Takže až příště svého partnera obejmete, můžete si říct, že si právě předáváte nejen trochu lásky, ale pravděpodobně i pár bakterií.
Zdroj:
Heidrich, V., et al. (2026). Strain transmission links human microbiomes along the oral-gut axis and across cohabiting individuals. Cell Press Blue. https://doi.org/10.1016/j.cpblue.2026.100034
Lee, H., Lee, S., & Hyun, S. (2025). Impact of shared spaces and daily routines on shared microbiome. Scientific Reports, 15, 33473. https://doi.org/10.1038/s41598-025-13870-y
Dill-McFarland, K. A., Tang, Z.-Z., Kemis, J. H., Kerby, R. L., Chen, G., Palloni, A., Sorenson, T., Rey, F. E., & Herd, P. (2019). Close social relationships correlate with human gut microbiota composition. Scientific Reports, 9, 703. https://doi.org/10.1038/s41598-018-37298-9
Kiecolt-Glaser, J. K., Wilson, S. J., & Madison, A. (2019). Marriage and gut (microbiome) feelings: Tracing novel dyadic pathways to accelerated aging. Psychosomatic Medicine, 81(8), 704–710. https://doi.org/10.1097/PSY.0000000000000647
