Každoročně zvyšující se počet pacientů s ulcerózní kolitidou vede k intenzivním klinickým studiím pátrajících po úspěšné léčbě tohoto onemocnění. V současné době je pacientům v České republice v rámci schválených léčebných postupů podávána protizánětlivá léčba (např. mesalazin a kortikosteroidy), imunosupresiva nebo monoklonální protilátky (biologická léčba).
Při selhání této léčby nebo při život ohrožujících komplikacích nastupuje chirurgické řešení, tedy odstranění tlustého střeva. Je zde ale další možnost, která by v budoucnu mohla chirurgický zákrok ze seznamu vyškrtnout, fekální mikrobiální transplantace (FMT).
Co je ulcerózní kolitida a proč vzniká?
Ulcerózní kolitida je chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje sliznici tlustého střeva. Jedná se o autoimunitní onemocnění, tedy případ, kdy tělo útočí na vlastní buňky a tkáně a tím je poškozuje. Nejčastěji se projevuje průjmy s příměsí krve a hlenu, bolestmi břicha, bolestivým nucením na stolici, únavou a úbytkem hmotnosti. Přesná příčina onemocnění zatím není známá. Předpokládá se, že vzniká v důsledku nepřiměřené reakce imunitního systému na střevní bakterie, přičemž svou roli mohou hrát také genetické predispozice, prodělané střevní infekce, kouření nebo dlouhodobý stres.
Jak probíhá fekální mikrobiální transplantace?
Při tomto zákroku je vzorek stolice od zdravého dárce laboratorně upraven tak, aby vznikla suspenze obsahující pouze potřebné bakterie. Tento „koktejl“ bakterií je následně lékařem vpraven do trávícího traktu pacienta pomocí endoskopu nebo při kolonoskopii. V poslední době se již vyvíjí také podání formou kapsle, která obsahuje tuto suspenzi lyofilizovanou (tedy sušenou mrazem) pro pohodlné ústní podání. Prozatím je však v České republice tato metoda oficiálně hrazena pouze k léčbě opakovaných a nebezpečných clostridiových infekcí střev.
Nové bakterie mají ve střevě pacienta překvapivě těžké podmínky
Tlusté střevo pacienta s ulcerózní kolitidou představuje pro nové, prospěšné bakterie velmi nehostinné prostředí. V zaníceném střevě se totiž hromadí reaktivní formy dusíku a dusitany, které způsobují silný oxidační stres. Ne všechny darované bakterie dokážou v tomto toxickém prostředí přežít. Úspěšně se zde usídlí pouze ty, které mají speciální genetickou výbavu pro využití anorganického dusíku. Tyto odolné bakterie pak dokážou nepřátelské prostředí střeva aktivně detoxikovat a připravit půdu pro zbytek mikrobiomu.
Lepší výběr dárců a cílená podpora mikrobiomu pomocí specifických probiotik mohou zvýšit úspěšnost léčby
Z nejnovějších výzkumů vyplývá, že ideální dárce stolice je ten, jehož vzorek stolice přirozeně obsahuje vysoké množství bakterií metabolizujících a odbourávajících reaktivní formy dusíku. Vědci proto navrhují, aby se dárci v budoucnu netestovali pouze na infekce, ale aby procházeli screeningem právě na přítomnost těchto „dusík zpracovávajících“ genů, což by dramaticky zvýšilo úspěšnost transplantací. Analýzy lidských klinických databází navíc potvrdily, že u úspěšných zákroků a u tzv. „super-dárců“ hraje tento dusíkový metabolismus zcela klíčovou roli.
Vědci také úspěšně otestovali, na myších modelech, speciální doplněk stravy při léčbě FMT, který kombinuje probiotika a prebiotika pomáhající novým bakteriím překonat tuto dusíkovou bariéru. Jelikož ale hlavní použitá prospěšná bakterie (Lactobacillus murinus) žije přirozeně u hlodavců, dalším krokem vědců je najít a otestovat její lidskou náhradu. Cesta k zavedení této cílené léčby do běžné humánní medicíny si sice vyžádá ještě další klinické testování, ale personalizovaná fekální transplantace v kombinaci se specifickými probiotiky představuje obrovskou naději pro tisíce pacientů.
Zdroj:
van de Guchte, M., Mondot, S., Cadiou, J., Raghuvanshi, R., Rous, C., & Doré, J. (2026). Improving ulcerative colitis prospects through fecal microbiota transfer: atypical donor microbiota can boost success rate. Gut microbes, 18(1), 2609457. https://doi.org/10.1080/19490976.2025.2609457
Wang, Y., Hou, Q., Lv, X., Liu, J., Wang, H., Zhao, Y., Tong, H., Liu, Y., Du, J., Yang, X., Wu, S., He, S., & Yang, X. (2026). Inorganic nitrogen metabolic reprogramming of the gut microbiome drives fecal microbiota transplantation in ulcerative colitis. Nature communications, 10.1038/s41467-026-73290-y. Advance online publication. https://doi.org/10.1038/s41467-026-73290-y
Ungaro, R., Mehandru, S., Allen, P. B., Peyrin-Biroulet, L., & Colombel, J. F. (2017). Ulcerative colitis. Lancet (London, England), 389(10080), 1756–1770. https://doi.org/10.1016/S0140-6736(16)32126-2
Česká mikrobiomová společnost ČLS JEP. (n.d.). Fekální mikrobiální transplantace. Stanoviska ČMS. https://www.mikrobiom-cms.cz/stanoviska-cms/fekalni-mikrobialni-transplantace/
Kohout, P., & Bajer, L. (2020). Fekální mikrobiální transplantace. Gastroenterologie a hepatologie, 74(1), 54–57. https://doi.org/10.14735/amgh202054
