Očkování je jedním z nejdůležitějších nástrojů moderní medicíny. Pomáhá chránit před závažnými infekčními onemocněními a omezuje také šíření nákazy v populaci.
Zatímco někteří lidé po vakcinaci téměř nic nepocítí, jiní se potýkají s horečkou, únavou nebo příznaky podobnými chřipce. Proč na stejnou vakcínu reagujeme tak rozdílně? Nová studie publikovaná v prestižním časopise Science ukazuje, že překvapivou roli může hrát náš střevní mikrobiom.
Střevní mikrobiom ovlivňuje také imunitní systém
Střevní mikrobiom není jen soubor bakterií, které nám pomáhají trávit potravu. Ovlivňuje také fungování našeho imunitního systému a jeho reakce na různé podněty. Vědci se proto rozhodli zjistit, zda by právě střevní bakterie mohly vysvětlovat, proč někteří lidé po očkování proti covidu-19 dostávají horečku, zatímco jiní nikoliv.
Do studie se zapojilo 171 zdravých mladých dospělých, kteří dostali mRNA vakcínu proti SARS-CoV-2. Vědci sledovali jejich tělesnou teplotu, analyzovali vzorky stolice a krve a podrobně zkoumali složení i aktivitu střevního mikrobiomu. Výsledky ukázaly, že lidé, u kterých se jejich tělesná teplota zvedla výrazněji, měli už před očkováním odlišné složení střevního mikrobiomu a známky dlouhodobého mírného střevního zánětu.
Bakteriální bičíky rozpohybují nejen bakterie, ale také imunitní reakci
Jedním z nejzajímavějších objevů byla zvýšená aktivita bakterií produkujících flagellin. Jde o bílkovinu tvořící bakteriální bičíky, které bakteriím umožňují pohyb. Pro náš imunitní systém ale představují také důležitý rozpoznávací signál. Imunitní buňky totiž dokážou flagellin rozpoznat pomocí specifických receptorů a následně spustit zánětlivou reakci, kterou se organismus brání proti potenciálnímu nebezpečí. Pokud tedy střevní bakterie produkují velké množství této bílkoviny, mohou imunitní systém dlouhodobě více stimulovat.
Právě u lidí, kteří po očkování měli výraznější horečku, vědci zaznamenali vyšší produkci flagellinu. Významnou roli zde hrály bakterie rodu Waltera, patřící do čeledi Lachnospiraceae.
Vědci navíc ověřili, zda může takový mikrobiom skutečně ovlivňovat zánětlivou reakci. Když vystavili lidské střevní organoidy (modely střevní tkáně vytvořené v laboratoři) vzorkům od těchto dárců, pozorovali silnější zánětlivou odpověď. Podobné výsledky přinesly také experimenty na myších, kterým byl přenesen lidský střevní mikrobiom.
Může intenzitu reakce ovlivnit strava?
Další zajímavou otázkou bylo, zda lze aktivitu těchto bakterií ovlivnit tím, co jíme.
Vědci zjistili, že některá potravinářská aditiva mohou podporovat růst bakterií produkujících flagellin. Jednou z testovaných látek byla karboxymethylcelulóza (CMC), používaná jako zahušťovadlo
a stabilizátor. V laboratorních podmínkách podpořila růst bakterií rodu Waltera a zvýšila produkci jejich flagellinu. Kombinace více aditiv navíc mohla mít na střevní mikrobiom ještě výraznější účinek.
Zajímavé výsledky přinesly také pokusy na myších. Zvířata krmená stravou s vysokým obsahem tuků a nízkým obsahem vlákniny vykazovala po očkování výraznější zánětlivou reakci než myši krmené běžnou stravou. Určitou souvislost vědci pozorovali také u lidí. Účastníci, jejichž jídelníček se skládal hlavně z rostlinné stravy, měli v průměru nižší horečnatou reakci než lidé konzumující běžnou smíšenou stravu. Výzkumníci navíc zaznamenali u osob s výraznější horečkou méně příznivé hodnoty některých ukazatelů metabolismu a cholesterolu.
Má smysl měnit jídelníček před očkováním?
Přestože výsledky studie naznačují, že strava může ovlivňovat střevní bakterie a následně i intenzitu imunitní reakce po očkování, u lidí zatím nebylo prokázáno, že změna jídelníčku skutečně sníží riziko horečky. Část experimentů totiž probíhala na myších nebo v laboratorních podmínkách. K potvrzení této teorie budou potřeba další intervenční studie.
Když o očkování rozhodují bakterie našich střev
Výsledky studie ukazují, že naše imunitní reakce není řízena pouze samotnou vakcínou. Významnou roli může hrát také prostředí, ve kterém se náš imunitní systém dlouhodobě nachází, a jeho součástí je i střevní mikrobiom. Bakterie, které běžně žijí v našem střevě, tak mohou ovlivňovat, jak intenzivně tělo zareaguje na očkování. A možná právě v nich vědci jednou najdou způsob, jak nežádoucí zánětlivé reakce zmírnit.
Zdroj:
Huus, K. E., µHEAT Study Group‡, Abo, H., Tan, Y. H., Atay, E., Rytter, H., Keller, R., Dauser, S., Vu, D. L., Azad, M. B., Knight, R., Ke, A., Lotoski, L., Langlois, M. A., Liu, R., Tyakht, A. V., Youngblut, N., Kang, S. M., Parsonnet, J., Maier, L., … Ley, R. E. (2026). The human gut microbiome primes fever after vaccination. Science (New York, N.Y.), 394(6820), eaea7733. https://doi.org/10.1126/science.aea7733
