Nález bakterií střevní mikrobioty v placentě a v první stolici novorozence svědčí o tom, že kolonizace trávicího traktu symbiotickými bakteriemi začíná již před narozením. U novorozenců je střevní mikrobiota velmi nestabilní a má nízkou diverzitu. Časem v ní začnou dominovat kmeny Bacteroidetes a Firmicutes a mikrobiotě dospělého člověka se svým složením začíná přibližovat ve věku 2–3 let. Zajímavé je, že ve stejném věku významně narůstá objem mozku (z přibližně 36 % na 90 % dospělé velikosti) a probíhá nejintenzivnější tvorba mozkových synapsí.
Vědci poukazují na možnou souvislost mezi poruchami autistického spektra a nerovnováhou ve složení střevního mikrobiomu, tzv. dysbiózou, kdy se přemnoží potenciálně škodlivé mikroorganismy na úkor tělu prospěšných. Také celkově nízká diverzita mikrobioty je známkou citlivějšího střevního prostředí a může vést k různým zdravotním potížím – například k oslabené imunitě, infekcím, poruchám zažívání. Výsledky různých studií ukazují, že zažívací potíže a střevní diskomfort mohou souviset s psychickými potížemi, poruchami spánku, chování, záchvaty vzteku, které se typicky vyskytují i u jedinců s poruchami autistického spektra.
Výsledky analýz mikrobiomu autistů odhalily snížené zastoupení některých pro lidské zdraví důležitých mikrobiálních druhů. Jedná se například o bifidobakterie, ovlivňující mj. syntézu kyseliny gaba-aminomáselné (GABA), jejíž hladina bývá u autistů typicky zvýšená. Nález vyšších hladin GABA v moči a plazmě by mohl dle některých vědců vysvětlovat některé autistické projevy chování. Dále bývají v mikrobiotě autistů redukovány bakterie rodu Blautia, důležité pro syntézu tryptofanu, který je prekurzorem serotoninu, přenašeče nervových vzruchů.
U autistů je častým nálezem Clostridium difficile, což je gram-pozitivní mikrob uvolňující enterotoxin, který může poškozovat střevní epitel a podílet se na syndromu zvýšené propustnosti střeva. Tento syndrom je spojován mj. s psychickými poruchami, nelze proto vyloučit ani jeho souvislost s autistickým chováním.
V mikrobiotě autistů se také často setkáváme s nedostatečným zastoupením bakterií rodu Prevotella. Prevotella je biomarkerem zdravého střeva a její kolonizace je spojena se stravou bohatou na sacharidy a omega-3 mastné kyseliny, důležité pro správnou funkci mozku. Její nedostatek v mikrobiotě může souviset s u autistů častou poruchou metabolismu sacharidů. Při této metabolické poruše množství sacharidů nestrávených v tenkém střevě přechází do tlustého střeva, což způsobuje zažívací potíže a modifikuje střevní mikrobiom. V tomto případě se poměrně osvědčila dieta GAPS, založená na vynechání obilovin, rafinovaných cukrů a laktózy ze stravy. Důraz je kladen na specifický způsob přípravy jednotlivých potravin, aby se předešlo zažívacím potížím. Důležitou součástí tohoto typu diety jsou fermentované potraviny bohaté na probiotika.
V současné době neexistuje žádná specifická léčba autismu. Výzkum se zaměřuje především na zmírnění jeho příznaků, například modulací střevní mikrobioty.
Užívání probiotického kmene Lactobacillus plantarum mělo pozitivní vliv na některé příznaky autismu, zejména na ty, které souvisejí s poruchou soustředění, hyperaktivitou a impulzivním chováním. Účinnost těchto probiotik byla výraznější u mladších dětí než u dospělých, což upozorňuje na význam včasné intervence.
Na rozdíl od používání probiotik doplňujících pouze několik bakteriálních kmenů, transplantace střevní mikrobioty zajišťuje přenos několika stovek bakteriálních kmenů. V současné době se výzkum zaměřuje na využití fekální transplantace u autistů s cílem optimalizace složení mikrobioty a redukce zažívacích problémů.
Ke komplexním změnám ve složení mikrobioty vede úprava poměru jednotlivých stravou přijímaných makro- a mikronutrientů. Vhodná výživová a režimová opatření založená na analýze střevního mikrobiomu a další diagnostice lze považovat za základ pro zmírnění zdravotních obtíží pacientů s poruchami autistického spektra.
Autor: Ing. Silvia Illýová
Použité zdroje:
Yilin Z, Min G, Hongfa Z, Yuezhu W, Ruiying L, Zhenmin L, Huajun Z, Chunping Y (2022): Lactiplantibacillus plantarum ST-III- fermented mil improves autistic-like behaviors in valproic acid-induced autism spectrum disorder mice by altering gut microbiota. Nutrition, 9, doi: 10.3389./fnut.2022.1005308.
Piranavie S, Hasan M M (2019): The possible role of the Microbiota-Gut-Brain-Axis in Autism Spectrum Disorder. Molecular Sciences, 20, doi: 10.3390/ijms20092115.
Fattorusso A, Genova L D, Dell´lsola B G, Mencaroni E, Esposito S (2019): Autism Spectrum Disorders and the Gut Microbiota. Nutrients, 11, doi: 10.3390/nu11030521.
Dinyadarshini J, Letchumanan V, Thurairajasingam S, Lee L (2020): A Revolutionizing Approach to Autism Spectrum Disorder Using the Microbiome. Nutrients, 12, doi: 10.3390/nu12071983.
Yen-Wenn L, Min T L, Yu-Chu E CH, Hui-Yi H, Wu-Shun P, Yun-Fang CH, Yu-Siou L, Yu-Yu W, Ying-Chieh T (2019): Effect of Lactobacillus plantarum PS128 on Children with Autism Spectrum Disorder in Taiwan: A Randomized, Double-Blind, Placebo-Controlled Trial, Nutrients, 11, doi: 10.339/nu11040820.
Kang DW, Adams JB, Gregory AC, Borody T, Chittick L, Fasan A, Khoruts A, Gei E, Maldonado J, McDonough-Mens S, Pollard EL, Roux S, Sadowsky MJ, Lipson KS, Sullivan MB, Caporaso JG, Krajmalnik-Brown R (2017): Microbiota Transfer Therapy alters gut ecosystem and improves gastrointestinal and autism symptoms: an open-label study, Microbiome, 10, doi: 10.1186/s40168-016-0225-7.
