Porušené složení společenstva bakterií osídlujících náš střevní trakt, tzv. dysbióza, mívá negativní zdravotní dopady. Dostavuje se například po užívání některých léčiv, nejčastěji antibiotik. Kromě typických gastrointestinálních poruch může zapříčinit oslabení imunitního systému, metabolické poruchy včetně obezity, poruchy psychiky a chování, neurologické a jiné zdravotní potíže. Různé studie poukazují na možnou souvislost dysbiózy také s některými bolestivými stavy, ke kterým se řadí i migréna.
Migréna je chronické záchvatovité onemocnění provázené silnou bolestí hlavy s projekcí do zadní/přední části hlavy, do spánků nebo očí. Bývá doprovázena nevolností, zvracením, světloplachostí, přecitlivělostí na zvuky apod. Častěji se projevuje u žen než u mužů. Může trvat několik hodin až dní. Mezi známé spouštěče migrény patří hormonální vlivy, fyzické nebo psychické vypětí, změny tlaku, intenzivní sluneční záření, problémy se zuby, nevhodná korekce oční vady, poškození krční páteře, užívání některých léků (např. na rozšíření cév, hormonální antikoncepce), nevhodná strava (alkohol, čokoláda, konzervanty, umělá barviva aj.). Po provedení řady nedávných studií přibyla na seznam možných příčin i dysbióza.
Studie Kopchak et al. (2022), porovnávající složení střevní mikrobioty migreniků a zdravých jedinců, zjistila významné změny co do kvantity některých přítomných mikroorganismů, jako jsou Alcaligenes spp., Clostridium coccoides, Clostridium propoinicum, Eggerthella lenta, Pseudonocardia spp. a Rhodococcus spp. Jejich početnost v mikrobiomu migreniků byla v porovnání se zdravou skupinou mnohem vyšší. Významně vyšší zastoupení vykazovaly i Candida spp. a Micromycetes spp.
Metaanalýza studií zaměřených na asociaci infekce bakterií Helicobacter pylori s migrénou odhalila, že touto bakterií bylo infikováno 45 % z migrénou postižených účastníků (Su et al. 2014).
Na střevní mikrobiotu a její metabolity působí mnoho faktorů, jako je životní styl, složení stravy, příjem vitamínů a probiotik. Pomocí vhodné dietní strategie, doplněné o konzumaci potřebných vitamínů a probiotik, lze docílit zlepšení řady zdravotních potíží, a to jak prostřednictvím modulace střevního mikrobiomu, tak i přímo. Lze předpokládat efekt tohoto postupu i na frekvenci a průběh migrén.
Nově zkoumaným přístupem k léčbě migrény je transplantace fekálního mikrobiomu (FMT). V současné době probíhá více než 340 klinických studií, jejichž výsledek bude pro využívání FMT v klinické praxi rozhodující. Úprava složení střevní mikrobioty může vést k normalizaci zánětlivých markerů a dráhy serotoninu s efektem na frekvenci a intenzitu migrén. K prokázání účinnosti této metody v léčbě chronické migrény jsou zapotřebí další randomizované klinické studie.
Ing. Silvia Illýová
Zdroje:
Kappéter A, Sipos D, Varga A, Vigvári S, Halda-Kiss B, Péterfi Z (2023): Migraine as a disease associated with dysbiosis and possible therapy with fecal microbiota transplantation. Microorganisms, 11, 8. doi: 10.3390/microorganisms11082083.
Kopchak O, Hrytsenko O (2022): Feature of gut microbiota in patients with migraine and healthy individuals. Georgian Med New, 13-17. PMID: 35959927.
Su J, Zhou XY, Zhang GX (2014): Association between Helicobacter pylori infection and migraine: A metaanalysis. Gastroenterology, 14965-14972. doi: 10.3748/wjg.v20.i40.14965.
