Syndrom polycystických ovárií (PCOS) je jednou z nejčastějších endokrinních poruch u žen v reprodukčním věku. Toto onemocnění se pojí s metabolickými poruchami, typicky ho provází zvýšená hladina tuků v krvi. V 50–70 % případů se vyskytuje inzulinová rezistence, 30–40 % pacientek trpí glukózovou intolerancí. Vaječníky žen postižených PCOS produkují zvýšené množství androgenů, časté jsou potíže s obezitou a reprodukcí. U diagnózy PCOS je vyšší riziko rozvoje cukrovky 2. typu, duševních, kardiovaskulárních i onkologických onemocnění.
Nové studie ukazují, že významnou roli v rozvoji a průběhu PCOS hraje střevní mikrobiom. Není jen prostým seskupením střevních bakterií, ale lze jej považovat za „endokrinní orgán“, který se zásadní měrou podílí na fungování našich orgánů a řady tělesných procesů. Ovlivňuje například homeostázu vnitřního prostředí, metabolismus, hladinu cukru v krvi, produkci hormonů, a má vliv i plodnost.
Bylo zjištěno, že ženy s PCOS, stejně jako ženy s endometriózou či hormonálně podmíněnou neplodností, mívají narušené složení střevního mikrobiomu a že tzv. dysbióza u těchto diagnóz souvisí s nerovnováhou v oblasti pohlavních hormonů. Zajímavostí je, že významná disproporce ve složení střevního mikrobiomu byla pozorována i na zvířecím modelu PCOS.
Ženy s PCOS často trápí obezita. Zde platí, že obezita a střevní mikrobiota se vzájemně ovlivňují. Dysbióza je jednou z příčin obezity a obezita naopak přispívá ke vzniku dysbiózy a může ovlivnit funkci vaječníků, kvalitu vajíček a vést k chronickému zánětu s dopadem na plodnost.
Pro zdraví střevního mikrobiomu je důležitá jeho mikrobiální diverzita. U většiny populace je mikrobiom až z 80 % tvořen bakteriálními kmeny Bacteroidetes a Firmicutes, jejichž zastoupení souvisí s produkcí hormonů. Bylo zjištěno, že u žen s PCOS je nedostatečná diverzita střevního mikrobiomu spjatá s vyšší produkcí testosteronu a letrozolu (hormon zvyšující hladinu testosteronu a snižující hladinu estrogenu). Také byla odhalena například souvislost mezi nadprodukcí androgenů u žen, v jejichž střevním mikrobiomu se vyskytovala bakterie Clostridium scindens. Uvedená fakta a mnoho dalších podtrhují důležitost řešit problematiku PCOS v komplexu se střevní mikrobiotou.
Probiotika mohou skrze úpravu složení mikrobiomu ovlivnit různé zdravotní potíže, včetně hormonální nerovnováhy. Proto lze jejich užívání doporučit i v případě diagnózy PCOS, kdy mohou navíc omezit riziko rozvoje dalších souvisejících zdravotních komplikací. Úpravou mikrobioty podáváním vhodných probiotik lze u pacientek s PCOS docílit snížení hladin luteinizačního hormonu (LH) a folikuly stimulujícího hormonu (FSH), a také posílit zastoupení bakterií produkujících prospěšné mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA).
Diagnóza PCOS představuje komplexní zdravotní problém. Nejnovější vědecké poznatky naznačují, že nadějná cesta k prevenci a léčbě tohoto onemocnění vede přes hlubší poznání lidské střevní mikrobioty a mechanismů jejího působení v našem organismu.
Autor: Ing. Silvia Illýová
Zdroje:
Yuanyuan Z, Ruoyuan L, Cheng R, Huiyee Ch, Honggiu Z, Yefang H (2023): Alterations of gut microbiota biodiversity and relative abundance in women with PCOS: A systematic review and meta-analysis. Microbial Pathogenesis, 184. doi: 10.1016/j.micpath.2023.106370.
Liang Y, Zeng W, Hou T, Yang H, Wu B, Pan R, Huang L (2023): Gut microbiome and reproductive endocrine diseases: a Mendelian randomization study. Endocrinology, 14, 1164186. doi: 10.3389/fendo.2023.1164186
Corrie L, Awasthi A, Kaur J, Vishwas S, Gulati M, Kaur IP, Gupta G, Kommineni V, Dua K, Singh KS (2023): Interplay of gut microbiota in polycystic ovarian syndrome: role of gut microbiota, mechanistic pathways and potential treatment strategies. Pharmaceuticals, 16, 197. doi: 10.3390.ph16020197
Paris RV, Wong XYD, Solon-Biet SM, Edwards MC, Aflatounian A, Gilchrist B, Simpson S, Handelsman DJ, Kaakoush NO, Walters K (2021): The interplay between PCOS pathology and diet on gut microbiota in a mouse model. Gut Microbes, 14, 1. doi: 10.1080/19490976.2022.2085961.
