Je obecně známo, že pro zdravý lidský mikrobiom je důležité konzumovat dostatek vlákniny, ovoce a zeleniny. Záleží však také na celkové kompozici stravy, která ovlivňuje nejen náš mikrobiom, ale také celkový zdravotní stav.
V nedávné studii (Rinott et al., 2022) vědci zkoumali vliv celkového složení stravy na činnost kardiovaskulárního systému a metabolismus. Studie se zúčastnilo 294 jedinců s břišní obezitou (více než 88 cm v pase u žen a více než 102 cm v pase u mužů) nebo dyslipidémií. Účastníci studie byli rozděleni do tří skupin podle úprav jídelníčku, který dodržovali po dobu šesti měsíců. Skupině 1 byla podávána zdravá strava na bázi vědeckých studií, skupině 2 byla podávána středomořská strava a skupina 3 se stravovala podle tzv. zelené středomořské diety.
Skupina 1 konzumovala ovoce a zeleninu v množství minimálně 400 g denně, mléčné výrobky s nižším obsahem tuku, celozrnné potraviny, méně červeného masa a více ryb.
Středomořská strava skupiny 2 byla založena na konzumaci čerstvé zeleniny a ovoce, celozrnných obilovin, ořechů a semínek, luštěnin, ryb a mořských plodů, rostlinných tuků a čerstvých bylinek s omezením množství přijatých mléčných výrobků, vajec, bílého a červeného masa.
Zelená středomořská strava skupiny 3 v porovnání se středomořskou stravou skupiny 2 obsahovala více zeleniny a výrazně méně masa. Tato skupina navíc popíjela zelený čaj a konzumovala okřehek mankai (Mankai Duckweed, v České republice známý jako „žabinec“).
U všech účastníků této studie bylo pozorováno zlepšení krevních hodnot lipidového spektra, ale také redukce hmotnosti, ačkoliv nebyl snížen kalorický příjem. Největší redukce hmotnosti byla pozorována u skupiny 3 (zelená středomořská dieta), a to o 6,5 %. U skupiny 2 (středomořská dieta) redukce hmotnosti činila 5,4 %, skupina 1 se zdravým jídelníčkem dle vědeckých poznatků vykazovala pokles hmotnosti o 1,5 %.
Výraznější změny byly zaznamenány i v případě složení mikrobiomu. Nejvíce pozměněný mikrobiom měli jedinci dodržující zelenou středomořskou dietu, kde se výrazně navýšil počet Prevotelly, která je znakem dostatečného příjmu vlákniny. Nedostatek Prevotelly se běžně vyskytuje při stravování dle západní diety (vyznačuje se konzumací ultrazpracovaných potravin, červeného masa, tučných mléčných výrobků, vysokým příjmem jednoduchých cukrů a polotovarů). Navýšení počtu Prevotelly je velmi prospěšné díky její produkci sukcinátu (kyseliny jantarové), který zlepšuje metabolismus glukózy, citlivost na inzulín a stabilizuje energetickou funkci mitochondrií a metabolismu sacharidů, tuků a bílkovin.
Ze studie je zřejmé, že zdravá strava s převahou čerstvé zeleniny a omezením konzumace masa vede ke zlepšení zdravotního stavu a složení mikrobiomu.
Ing. Gabriela Pešková
Rinott E, Meir AY, Tsaban G, Zelicha H, Kaplan A, Knights D, Tuohy K, Scholz MU, Koren O, Stampfer MJ, Wang DD, Shai I, Youngster I (2022): The effects of the Green-Mediterranean diet on cardiometabolic health are linked to gut microbiome modifications: a randomized controlled trial. Genome Medicine,14: 29. doi: 10.1186/s13073-022-01015-z.
