Člověk se po dlouhá tisíciletí vyvíjel společně s miliony symbiotických mikroorganismů kolonizujících jeho tělo. Z tohoto pohledu organismus každého jednotlivce představuje komplexní, vysoce specifický ekosystém.
Střevní mikrobiom je tvořen bakteriemi, viry, houbami a kvasinkami. Hraje důležitou roli například v ochraně před patogeny, při trávení a vstřebávání živin, ovlivňuje vývoj imunitního systému i metabolismus léčiv. Formuje se již před narozením, a první 2–3 roky života jsou velmi důležité pro rozvoj jeho zdraví prospěšné diverzity. Na složení mikrobiomu mají vliv například životní prostředí či životní styl, a to včetně stravy a spánku.
Spánek je základem dobrého duševního i fyzického zdraví. Ovlivňuje produkci hormonů i naši náladu. Nekvalitní spánek má negativní efekt na složení střevní mikrobioty a ukázalo se, že i na tělesnou hmotnost.
Různé vědecké studie se zabývaly poměrným zastoupením některých bakteriálních kmenů mikrobiomu v souvislosti s určitými spánkovými poruchami (nespavost, spánková apnoe, chrápání, spánková deprivace aj.), které mohou vést mj. k rozvoji civilizačních chorob nebo zvýšit riziko zánětů.
Nedávné studie zaměřené na bakteriální kmeny Firmicutes a Bacteriodetes ukázaly, že jejich vyvážené zastoupení v mikrobiomu má důležitý vliv na udržení mikrobiální rovnováhy ve střevě. Zvýšené zastoupení Firmicutes je často doprovázené obezitou, naopak převaha Bacteroidetes se podílí na vzniku zánětlivých střevních onemocnění.
Švédská studie (Benedict et al. 2016) zahrnující 16 osob se zabývala dopadem spánkové deprivace na poměrné zastoupení kmenů Firmicutes/Bacteroidetes ve střevním mikrobiomu. Účastníci studie byli rozděleni do dvou skupin, přičemž spánkový režim první skupiny byl 2:45–7:00 a druhé skupiny 22:00–7:00. Výsledky studie prokázaly, že i krátká spánková deprivace významně negativně ovlivňuje poměrné zastoupení kmenů Firmicutes/Bacteroidetes v mikrobiomu.
Collado et al. (2019) zkoumali vliv poruchy spánku (chrápání) u dětí na diverzitu jejich střevního mikrobiomu. Studie se zúčastnilo 43 dětí ve věku do 2 let; celkem 27 dětí trpělo poruchou spánku a 16 dětí tvořilo kontrolní skupinu. Hodnocení dle Shannonova indexu prokázalo snížení druhové pestrosti mikrobiomu u chrápajících dětí. Pokud jde o vliv chrápání na poměrné zastoupení kmenů Actinobacteria/Proteobacteria, ukázalo se, že přispělo k vyššímu zastoupení prozánětlivých proteobakterií. Ve srovnání s kontrolní skupinou také zvýšilo poměrné zastoupení Firmicutes/Bacteroidetes.
Smith et al. (2019) zkoumali vliv mikrobiomu na kvalitu spánku. Výsledky studie poukázaly na souvislost mezi rozmanitostí mikrobiomu a kvalitou spánku. U pacientů trpících spánkovou apnoe byl častěji detekován bakteriální kmen Lachnospiraceae. Bakterie Lactobacillus casei převažovala v mikrobiotě pacientů trpících poruchami spánku a chronickým stresem. U bipolární poruchy měli respondenti v mikrobiomu vyšší podíl bakterií rodu Faecalibacterium. Také v této studii se potvrdil negativní dopad špatné kvality spánku na poměrné zastoupení kmenů Firmicutes/Bacteroidetes ve střevním mikrobiomu, a zároveň jejich asociace s cirkadiálním rytmem a regulací příjmu potravy.
Studie Haimov et al. (2022) se zúčastnilo 72 seniorů ve věku 66–93 let trpících nespavostí. Výsledky analýzy jejich střevní mikrobioty indikují vyšší podíl bakterií kmene Bacteroidetes a nižší podíl Firmicutes. Nerovnováha v zastoupení mikrobiálních druhů, tzv. dysbióza, může vést k zánětlivým onemocněním střev, cukrovce 2. typu, obezitě nebo syndromu dráždivého tračníku.
Marotta et al. (2019) sledovali vliv užívání probiotik na kvalitu spánku a náladu. Studie se zúčastnilo 38 dobrovolníků, kteří po dobu 6 týdnů užívali probiotika (Lactobacillus fermentum, Lactobacillus rhamnosus, Lactobacillus plantarum, Bifidobacterium longum). V dotazníkovém šetření uvedli, že užívání probiotik mělo pozitivní vliv na kvalitu jejich spánku i na náladu. Další studie těchto autorů naznačily, že užívání probiotik pomáhá zlepšit kvalitu spánku také u pacientů trpících chronickým únavovým syndromem.
Autor:
Ing. Silvia Illýová
Zdroje:
Benedict C, Vogel H, Jonas W, Woting A, Blaut M, Schürmann A, Cedernaes J (2016): Gut microbiota and glucometabolic alterations in response to recurrent partial sleep deprivation in normal-weight young individuals. Molecular Metabolism, 5, 1175–1186. doi: 10.1016/j.molmet.2016.10.003.
Cimadamore A, Santoni M, Massari F, Gasparrini S, Cheng L, Lopez-Beltran A, Montironi R, Scarpelli M (2019): Microbiome and cancers, with focus on genitourinary tumors. Frontiers in Oncology, 9, 1–6. doi: 10.3389/fonc.2019.00178.
Collado MC, Katila MK, Vuorela NM, Saarenpää-Heikkilä O, Salminen S, Isolauri E (2019): Dysbiosis in snoring children: An interlink to comorbidities? Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition, 68, 272–277. doi: 10.1097/MPG.0000000000002161.
Grosicki GJ, Riemann BL, Flatt AA, Valentino T, Lustgarten MS (2020): Self-reported sleep quality is associated with gut microbiome composition in young, healthy individuals: a pilot study. Sleep Medicine, 73, 76–81. doi: 10.1016/j.sleep.2020.04.013.
Haimov I, Magzal F, Tamir S, Lalzar M, Asraf K, Milman U, Agmon M, Shochat T (2022): Variation in gut microbiota composition is associated with sleep quality and cognitive performance in older adults with insomnia. Nature and Science of Sleep, 14, 1753–1767. doi: 10.2147/NSS.S377114.
Marotta A, Sarno E, Del Casale A, Pane M, Mogna L, Amoruso A, Felis GE, Fiorio M (2019): Effects of probiotics on cognitive reactivity, mood, and sleep quality. Psychiatry, 10, 164. doi: 10.3389/fpsyt.2019.00164.
Petersen C, Round JL (2014): Defining dysbiosis and its influence on host immunity and disease. Cell Microbiology, 16, 1024–1033. doi: 10.1111/cmi.12308.
Smith RP, Easson C, Lyle SM, Kapoor R, Donnelly CP, Davidson EJ, Parikh E, Lopez JV, Tartar JL (2019): Gut microbiome diversity is associated with sleep physiology in humans. Plos One, 14. doi: 10.1371/journal.pone.0222394.
Stojanov S, Berlec A, Štrukelj B (2020): The influence of probiotics on the Firmicutes/Bacteroidetes ratio in the treatment of obesity and inflammatory bowel disease. Microorganisms, 11, 1715. doi: 10.3390/microorganisms8111715.
Uchimura Y, Fuhrer T, Li H, Lawson MA, Zimmermann M, Yilmaz B, et al. (2018): Antibodies set boundaries limiting microbial metabolite penetration and the resultant mammalian host response. Immunity, 49, 545–559. doi: 10.1016/j.immuni.2018.08.004.
Wagner-Skacel J, Dalkner N, Moerkl S, Kreuzer K, Farzi A, Lackner S, Painold A, Reininghaus EZ, Butler MI, Bengesser S (2020): Sleep and microbiome in psychiatric diseases. Nutrients, 12, 2198. doi: 10.3390/nu12082198.
