Stres, úzkost, poruchy nálady, problémy se spánkem a kognitivní dysfunkce jsou nejčastější potíže související s narušením duševního zdraví. Patogeneze duševních poruch je složitá a obecně se předpokládá jejich souvislost s genetickými, imunitními, humorálními a environmentálními faktory. Bylo zjištěno, že různé neurokognitivní a duševní poruchy do značné míry souvisejí s nerovnováhou ve složení střevní mikrobioty. Z výsledků některých studií vyplývá, že v určitých případech mohou být rostlinné produkty pomocníkem, který přes úpravu střevního mikrobiomu dokáže vyladit i duševní nerovnováhu, a to s menšími vedlejšími účinky než má léčba farmakologická.
Propojení mezi mikrobiomem, střevem a mozkem (osa mikrobiom–střevo–mozek (MGBA; z angl. microbiome–gut–brain axis)) je velmi diskutované téma. Mezi mikrobiotou a jejím hostitelem existuje symbiotický vztah. Mikrobiota ovlivňuje chování a náladu člověka, jeho zdravotní stav, imunitu a kvalitu spánku. Prudký nárůst různých onemocnění v posledních desetiletích lze alespoň částečně vysvětlit změnami životního stylu a stravovacích návyků, které negativně ovlivnily náš mikrobiom. Střevní mikrobiom by mohl být chybějícím článkem, na který je třeba se při léčbě psychických poruch zaměřit. MGBA disponuje sítí pro obousměrnou komunikaci mezi mozkem a střevy: signály vysílané mozkem ovlivňují motorické, senzorické a sekreční funkce střeva, a zároveň signální molekuly a metabolity produkované střevním mikrobiomem ovlivňují vývoj, biochemické pochody a fungování mozku, a v důsledku toho i naše chování.
Předpokládá se, že mikrobiota střeva a mozku interaguje třemi hlavními cestami: nervovou (přímé spojení přes nervus vagus) , imunitní (přes cytokiny) a prostřednictvím metabolitů (neuropeptidy a mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA)).
Serotonin, nejlépe prozkoumaný neurotransmiter související s depresemi, je obzvláště citlivý na vliv střevního mikrobiomu. Studie prokázaly, že střevní mikrobiom ovlivňuje hladiny serotoninu v mozkové oblasti důležité pro zvládání stresu, úzkosti a deprese – v amygdale. Neuronální modulace senzorických nervů může vést k lokální produkci neurotransmiterů ve střevě, jako jsou GABA, histamin, acetylcholin, serotonin a melatonin.
Pacienti s depresivní poruchou vykazují významné změny ve složení střevního mikrobiomu, zejména v zastoupení bakteriálních kmenů Bacteroidetes, Firmicutes, Proteobacteria a Actinobacteria. Léčivé rostliny jsou potenciálními kandidáty na psychobiotika, která by mohla příznivě ovlivňovat duševní zdraví právě skrze střevní mikrobiom. Na jedné straně mohou střevní bakterie pomocí svých enzymů rozkládat rostlinné složky, což vede ke vzniku metabolitů s lepší biologickou dostupností, a na straně druhé mohou rostlinné složky pozitivně ovlivňovat složení a fungování střevního mikrobiomu.
Jednou z nejlépe prozkoumaných rostlin ovlivňujících činnost mozku a nervového systému je ženšen. Extrakty z kořene ženšenu vykazují prebiotické účinky a zvyšují početnost prospěšných bakterií z rodů Lactobacillus a Bifidobacterium a podporují regeneraci střevního mikrobiomu.
Biologická aktivita rozmarýnu (Salvia rosmarinus), přesněji suplementace rozmarýnovým extraktem s 60% obsahem kyseliny karnosové, snížila depresivní chování spolu se zánětlivými reakcemi. Ve střevním mikrobiomu se zvýšilo množství prospěšných bakterií z kmene Firmicutes a rodu Lactobacillus a snížilo se zastoupení bakteriálních kmenů Bacteroidetes a Proteobacteria.
Byl zkoumán antidepresivní účinek polysacharidového extraktu z listů Ginkgo biloba zprostředkovaný mikrobiotou. V porovnání s kontrolní skupinou neléčených jedinců se zjistilo, že extrakt zvýšil početnost bakterií rodu Lactobacillus za současného snížení deprese.
Šafrán setý (Crocus sativus) se rovněž používá při léčbě úzkosti, poruch nálady a mírných depresí. Obsahuje čtyři hlavní, ve střevě snadno vstřebatelné karotenoidy. Pilotní studie o účincích šafránu na složení střevního mikrobiomu provedená na potkanech zjistila výrazný pokles sinic a proteobakterií a menší pokles v případě bakteriálních kmenů Bacteroidetes a Firmicutes.
Výsledky mnoha studií naznačují, že střevní mikrobiotu neovlivňují ani tak v rostlinách obsažené éterické oleje, jako především polární složky (fenoly, polysacharidy, v případě šafránu karotenoidy).
Další studie se zabývala vlivem polysacharidového extraktu z klanoprašky čínské (Schisandra chinensis) na složení a diverzitu střevního mikrobiomu u myší. Polysacharidy měly příznivé účinky u myší postižených ulcerózní kolitidou, a to díky obnovení mikrobiálního profilu a zvýšení produkce SCFA. Nejúčinnější frakcí Schisandra chinensis při zmírňování depresivních a úzkostných poruch jsou lignany, pravděpodobně částečně zapojené do aktivit osy střevo–mozek.
Sója (Glycine max), rostlina bohatá na izoflavony, prokázala příznivé účinky na duševní zdraví žen v menopauze. Studie na zvířecích modelech později ukázaly, že sójové slupky významně zvyšují hladinu produktů mikrobiální fermentace, jako jsou SCFA, konkrétně acetát, butyrát a laktát. Suplementace sójou snížila v mikrobiomu poměr bakteriálních kmenů Firmicutes/Bacteroidetes a zlepšila kondici kardiovaskulárního systému.
Zelený čaj z listů čajovníku čínského (Camellia sinensis) je odedávna připravován po celém světě. Blahodárné účinky zeleného čaje a jeho výtažků zkoumala celá řada studií. Obsažené účinné látky mají pozitivní vliv na duševní zdraví, zlepšují náladu, snižují úzkost a zlepšují pozornost. L-Theanin, zejména v kombinaci s kofeinem, zlepšuje pozornost a snižuje únavu. Většina polyfenolů z čajovníku se vstřebává v tenkém střevě a metabolizuje se v různých orgánech. Zbytek je metabolizován střevní mikrobiotou a příznivě ovlivňuje její složení.
Výsledky naznačují, že oboustranná interakce mezi střevním mikrobiomem a léčivými rostlinami může hrát důležitou roli při podpoře duševního zdraví.
Autor:
Ing. Silvia Illýová
Zdroje:
Pferschy-Wenzig EM, Pausan MR, Ardjomand-Woelkart K, Röck S, Ammar RM, Kelber O, Moissl-Eichinger CH, Bauer R (2022): Medicinal plants, their impact on the gut microbiome in mental health: A systematic review. Nutrients, 14, 2111. doi: 10.3390/nu14102111
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9144835/
