Kolonizace našeho těla mikrobiotou začíná již v děloze. Postupem času ale její složení podléhá vlivu různých faktorů jako je věk, životní styl, zdravotní stav. Umělá kojenecká výživa, průmyslově zpracované potraviny, antibiotika a některé látky přítomné v potravě i prostředí narušují diverzitu zdraví prospěšných bakterií střevního mikrobiomu a jejich biochemické funkce. To má za následek zvyšující se náchylnost člověka k určitým chorobám. Vzhledem k významu střevního mikrobiomu pro lidské zdraví se v posledních letech výzkum zaměřuje na možnosti jeho rekonstrukce a omlazení.
Jednou z cest, jak změnit/obnovit složení a funkci střevní mikrobioty a nastartovat ozdravný proces, se jeví fekální bakterioterapie či transplantace stolice, tj. podání roztoku stolice s vitálními mikroorganismy od zdravého dárce nemocnému příjemci gastrointestinálním traktem. V zahraničí používaný termín Fecal Microbiota Transplantation (FMT, transplantace fekální mikrobioty) lépe vystihuje, že se jedná o přenos celého komplexu bakterií a dalších důležitých mikroorganismů.
Existují dva typy FMT: heterologní FMT, kdy vzorek stolice pochází od předem vybraných zdravých dárců, a autologní FMT s použitím vlastního vzorku stolice pacienta odebraného v období jeho optimálního zdravotního stavu (tj. ve věku cca. 18–35 let). FMT se jeví vhodnou potenciální terapií pro léčbu některých onemocnění, např. infekce bakterií Clostridium difficile (CDI), zánětlivého onemocnění střev (IBD) nebo obezity. Zajímavé jsou výsledky studií zaměřené na využití FMT i v rámci prevence stárnutí organismu.
V léčbě CDI i IBD lepší výsledky přinesla autologní FMT (remise cca. 30 %). V případě obezity byla na zvířecích modelech u autologní FMT prokázána zvýšená lipolýza tukové tkáně a ztráta hmotnosti, nyní se zkoumá její efekt i u lidí. Na zvířecích modelech provedená heterologní FMT prokázala účinek transplantace vzorků od mladých zdravých jedinců na oddálení projevů chování spojených se stárnutím a na prodloužení života příjemců.
Ve vznikajících bankách je už ve světě možné uchovávat zamražené vzorky stolice od zdravých dárců, které lze v budoucnu využít pro léčbu některých onemocnění prostřednictvím rekonstrukce a omlazení střevního mikrobiomu. Nicméně je třeba provést další testy a studie zaměřené na možná rizika a přínosy spojené s uložením a transplantací stolice. V současnosti se diskutuje například délka efektu obnovy střevního mikrobiomu prostřednictvím FMT (u heterologní FMT v případě CDI byl zjištěn efekt přetrvávající téměř 7 let) či použití FMT u imunosuprimovaných pacientů. Vědci se shodují, že tento typ zdravotní intervence má slibnou budoucnost
Blanca Martin-Borja Sotoca
Zdroj:
Ke S., Weiss S.T., Liu Y.Y. (2022): Rejuvenating the human gut microbiome. Trends in Molecular Medicine. https://doi.org/10.1016/j.molmed.2022.05.005
