Dlouhověkost byla donedávna spojována především s genetickými predispozicemi, zdravým životním stylem a socioekonomickým statutem. Nové studie však naznačují, že zásadní roli v procesu stárnutí může hrát individuální složení střevní mikrobioty.
Jedna z nedávných studií (Wilmanski T. et al. 2021) analyzovala střevní mikrobiom více než 9000 lidí ve věku 18 až 101 let a zjistila, že jeho složení se u zdravé mladší populace a u zdravých letitých liší. Zároveň byly pozorovány rozdíly mezi složením mikrobiomu zdravě stárnoucích a lidí stárnoucích se zdravotními problémy. Ukázalo se, že u zdravých dlouhověkých jedinců se s přibývajícím věkem složení mikrobiomu unikátně diversifikuje, v jejich střevech se rozšiřuje spektrum rozličných bakteriálních kmenů, a to na úkor základních bakteriálních rodů (např. Bacteroides). Jejich střevní mikrobiom se tedy s věkem dále vyvíjí a dosahuje vysoce individuální druhové pestrosti, zatímco u lidí stárnoucích se zdravotními problémy se tak neděje.
Navzdory tomu, že variabilita bakterií přítomných ve střevech zdravých letitých osob byla vysoce jedinečná, laboratorní vyšetření krve odhalilo to, co měli všichni společné – a sice vyšší hladiny určitých bakteriálních metabolitů. A zdá se, že právě tyto látky by mohly mít protektivní účinek vzhledem k tělesné vitalitě. Jedním z příkladů je indol a jeho deriváty, který má protizánětlivé a antioxidační účinky a na modelových organismech byl již dříve pozorován jeho život prodlužující účinek. Vědci také zkoumají například možnou spojitost mezi dlouhověkostí a zvýšenou hladinou fenylacetylglutamin.
Jiná nedávná studie (Chen et al. 2024) uvedla, že rozmanitost mikrobiálního ekosystému může znamenat větší schopnost adaptace přispívající k udržení pevného zdraví do vyššího věku. Výzkum se zaměřil na specifické bakteriální druhy přítomné v trávicím traktu dlouhověkých jedinců. Například bakterie Desulfovibrio fairfieldensis přispívá k biosyntéze vitaminu K2 důležitého pro zdraví kostí, tj. ke snížení rizika zlomenin (a tím pádem vážných následků imobilizace ve stáří). Bakterie Hungatella hathewayi je spojena s degradací purinů přítomných ve stravě, a může tak ve stáří pomáhat udržovat metabolickou rovnováhu. K mikrobiotě dlouhověkosti právem patří i bakterie z čeledi Odoribacteraceae, produkující kyselinu isoallolithocholovou (isoalloLCA), která vykazuje silné antimikrobiální účinky (zejména proti grampozitivním multirezistentním patogenům), a zvyšuje tím odolnost organismu vůči infekcím. IsoalloLCA se také podílí na udržení imunitní tolerance a prevenci autoimunitních onemocnění. Bakterie produkující isoalloLCA byly konzistentně přítomny ve vyšších množstvích u dlouhověkých populací napříč různými geografickými oblastmi.
Péče o střevní mikrobiom se ukazuje být vhodným a jednoduchým způsobem, jak si prodloužit zdravý aktivní život. Praktické kroky zahrnují konzumaci pestré stravy bohaté na vlákninu a fermentované potraviny (jogurt, kefír, kombucha, kysané zelí či exotičtější kimchi nebo tempeh). Naopak bychom se měli vyhnout ultra zpracovaným potravinám a chemicky ošetřeným produktům. Tyto jednoduché změny podpoří střevní mikrobiální diverzitu spojenou s lepší imunitou, metabolickou rovnováhou, a dokonce i lepší psychickou pohodou. Je fascinující, že péče o naše střevní bakterie může mít tak hluboký dopad na celkové zdraví a dlouhověkost!
Autor: MUDr. Kateřina Durkotová
Zdroje:
Wilmanski T, Diener C, Rappaport N, et al (2021): Gut microbiome pattern reflects healthy ageing and predicts survival in humans. Nature Metabolism, 3, 274-286.
Chen S, Zhang Z, Liu S, Chen T, Lu Z, Zhao W, Mou X, Liu S (2024): Consistent signatures in the human gut microbiome of longevous populations. Gut Microbes, 16:1
