Recepce
pondělí–pátek
7:30–17:00 hodin
Ordinační hodiny
pondělí–pátek
7:30–18:00 hodin
Příjem vzorků
pondělí–čtvrtek
8:00–12:00 hodin
O neplodnosti hovoříme tehdy, pokud se páru nepodaří počít po více než jednom roce pravidelného nechráněného pohlavního styku. Podle statistik je jí postiženo zhruba 15 % párů, přičemž muži se na této neplodnosti podílejí přibližně v polovině případů.
Světová zdravotnická organizace (WHO) pravidelně zveřejňuje referenční hodnoty, podle kterých se řídí laboratoře nabízející analýzu spermatu, poslední aktualizace proběhla v roce 2010. Oproti 50. létům minulého století došlo u mužů k výraznému snížení počtu spermií. Změnily se také referenční limity jednotlivých parametrů, které se u spermiogramu posuzují. V roce 1951 byla jako spodní hranice brána koncentrace 80 milionů spermií/ml, v roce 1964 se hranice snížila na polovinu. Od té doby následovalo opětovné snížení na 20 mil/ml a od roku 2010 je hranice na 15 mil/ml. Naopak se více zohledňuje tvar spermií a jejich pohyblivost.
Průměrný počet spermií mezi lety 1973 a 2011 poklesl o více než 50 procent a zlepšení není na obzoru.
Zdroj: trakfertility.com
Přestože je určitá tvorba pohlavních hormonů i plodnost zachována u mužů do poměrně vysokého věku, dochází s rostoucím věkem, a to především u mužů starších 50 let, ke změnám ve vývoji spermií. Nedostatečná funkce semenotvorných kanálků, snížení počtu Sertoliho a Leydigových buněk, změny na nadvarleti a prostatě mohou zapříčinit pokles objemu ejakulátu (až o 30 %), sníženou pohyblivost spermií (až o 37 %) a vyšší výskyt tvarově abnormálních spermií (až o 22 %). Narůstá i poškození DNA spermií. Všechny tyto změny významně ovlivňují schopnost oplodnit vajíčko.
Mezi nejčastější faktory, které negativně ovlivňují kvalitu spermií patří:
Mezi další faktory, které nepříznivě ovlivňují plodnost muže, patří například vrozené genetické poruchy (Klinefelterův, Downův a Kartagenerův syndrom) a urologické poruchy (varikokéla) nebo nesestouplé varle. V neposlední řadě je třeba zdůraznit vliv infekčních nemocí. Jedná se zejména o chlamydiové infekce, kapavku a virus příušnic.
Spermie se tvoří ve varlatech procesem zvaným spermatogeneze. Ta probíhá od puberty po celý zbytek života. Spermie vznikají ze zárodečné buňky – spermatogonie, která patří mezi kmenové buňky. Samotný proces spermatogeneze můžeme rozdělit na fázi rozmnožovací, růstovou a fázi zrání. Na rozdíl od běžné buňky těla obsahuje spermie pouze poloviční počet chromozómů. Tento stav je zajištěn speciálním buněčným dělením zvaným meióza. Proces vývoje od spermatogonie po zralou spermii trvá přibližně 74 dní.
Spermie je složena z hlavičky, krčku a bičíku. Hlavička představuje největší část hmotnosti buňky, může zabírat až 51 %, je oválného tvaru a její délka je 4–5 µm a šířka 2,5–3,5 µm, poměr délky k šířce je 1,5–1,75. Hlavička spermie je nositelkou genetické informace DNA, která je zakódována ve 23 chromozómech. V přední části hlavičky je váček nazývaný akrozóm, ve kterém se nachází hydrolytické enzymy umožňující proniknutí do vajíčka. Na hlavičku navazuje krček, což je struktura spojující hlavičku s bičíkem spermie. Pohyb spermie směrem k vajíčku umožňuje bičík, jehož délka je 50 µm a šířka méně než 1 µm. U bičíku je možné rozlišit tři části. Nejširší je střední část, ve které jsou lokalizované mitochondrie, jež zprostředkovávají tvorbu energie pro pohyb spermie. Na střední část bičíku navazuje hlavní a koncová část se znatelným zúžením. Bičík by měl být nestočený, rovný.
Varlata, neboli testes, jsou párovým orgánem hrajícím důležitou roli v procesu tvorby spermií. Jejich další funkcí je produkce hormonů, tzv. androgenů. Jedná se o mužské pohlavní hormony, které ovlivňují vývoj pohlavních orgánů a sekundárních pohlavních znaků. Nejznámějším z těchto hormonů je testosteron, který stimuluje vývoj spermií. Zrání spermií významně ovlivňuje teplota. Již krátkodobé zvýšení snižuje produkci spermií a jejich schopnost oplodnit vajíčko. Optimální teplota pro zrání spermií je o 2-4 °C nižší, než je teplota lidského těla. Z pohledu zdravých spermií není tedy vhodné saunování, horké koupele, nošení těsného spodního prádla, případně další aktivity, které mohou vést ke zvyšování tělesné teploty v oblasti varlat.
K oplození vajíčka dochází ve vejcovodu a stačí k němu pouze jedna spermie, která v těle ženy může přežívat až 5-7 dní po kopulaci. Pohybu spermií napomáhají kromě bičíku i kontrakce v ženském pohlavním aparátu, přičemž spermie jsou k vajíčku přitahovány pomocí chemotaxe (pohyb vyvolaný chemickými signály) a termotaxe (pohyb vyvolaný teplem). Aby mohlo dojít k průniku spermie do vajíčka, je nutná tzv. kapacitace spermie. Jedná se o „odjištění“ proteolytických enzymatických prostředků spermie. Po kapacitaci spermie následuje akrozomální reakce, která umožní projít spermii přes obaly vajíčka, čímž dojde k oplození. Po splynutí spermie a vajíčka je zabráněno dalšímu pronikání spermií prostřednictvím tzv. zonální reakce (změna vlastností obalu vajíčka). Splynutím vajíčka a spermie vzniká zygota (buňka s kompletní sadou chromozomů), která se rozdělí na dvě buňky. Dvoubuněčné embryo pokračuje v sérii dělení a sestupuje vejcovodem do dělohy, kde dochází k jeho uhnízdění do děložní sliznice a k následné tvorbě placenty.
Tyto příčiny se dají rozlišit na následující typy:
Jejich příčinou je hypogonadismus, což je v tomto případě označení pro nedostatečný vývoj varlat. Nejčastější příčiny:
Zásadní příčina je v kvalitě ejakulátu, zejména v počtu životaschopných spermií a jejich pohyblivosti:
V tomto případě se nejedná o patologii varlat, ale pohlavních cest. Příčinami mohou být uzavřené chámovody, zánětlivá onemocnění prostaty nebo patologické vyústění močové trubice.
Varlata se vyvíjí v břišní dutině a během prenatálního vývoje sestupují do šourku. V případě, že při narození není varle v šourku přítomno, nazývá se tento stav kryptorchismus. Varle může být zadrženo v tříselném kanále nebo v břišní dutině. V dospělosti může tento stav vést ke snížené plodnosti a může být zdrojem zvýšeného výskytu nádorů varlat.
Další možnou příčinou neplodnosti mohou být také výkyvy ve vylučování hormonů. Týká se to zejména nízké hladiny testosteronu a vysoké či nízké hladiny hypofyzárních hormonů (luteinizačního hormonu, folikulostimulačního hormonu a prolaktinu).
Nízká hladina testosteronu může být zapříčiněna patologickou funkcí varlat nebo hypofýzy (podvěsku mozkového) a hypothalamu, což jsou hlavní řídící centra sekrece hormonů. Testosteron patří do skupiny steroidních hormonů a tvoří se ve varlatech, v omezeném množství také v nadledvinkách a u žen ve vaječnících. Jeho hlavními úkoly jsou: růst pohlavních orgánů a udržování jejich funkčního stavu, regulace vývoje spermií (spermatogeneze), rozvoj sekundárních pohlavních znaků, hrubnutí hlasu, růst svalové hmoty a kostí. Důležitý je i pro rozvoj center v mozku, která jsou odpovědná za typické samčí chování. Hladina testosteronu se dá zjistit pomocí krevního testu. Přirozený pokles jeho sekrece je spojený s přibývajícím věkem; v současné době se mluví o tzv. andropauze.
Příčiny nízké hladiny testosteronu:
Obecně lze za příčiny nízké hladiny testosteronu označit:
Příznaky a důsledky snížené hladiny testosteronu jsou závislé na fázi vývojového období, kdy ke snížení došlo:
Luteinizační hormon (LH) a folikulostimulační hormon (FSH) jsou produkovány v hypofýze. Jejich uvolňování je řízeno z hypotalamu hormony uvolňujícími gonadotropiny (GnRH). Oba dva uvedené hormony kontrolují rozvoj, zrání a funkci pohlavních žláz. Primární funkcí varlat je produkce testosteronu a vývoj spermií. Luteinizační hormon, u mužů též zvaný jako hormon stimulující vmezeřenou tkáň, podporuje růst intersticiálních buněk ve varleti a stimuluje v nich produkci testosteronu. Nízká hladina LH může být způsobena narušenou funkcí hypotalamu a hypofýzy. Vysoká hladina LH může svědčit o poškození varlat. Folikulostimulační hormon ovlivňuje tvorbu spermií působením na Sertoliho buňky ve varleti, na které se vlivem FSH váže testosteron, a na kterých dochází k vývoji spermií. Zvýšená hladina FSH může svědčit o poškození varlat, též se zvyšuje věkem s postupující nedostatečnou tvorbou spermií (po 50. roce). Nízká hladina FSH může být způsobena narušenou funkcí hypotalamu a hypofýzy.
Jedná se o nezhoubný nádor podvěsku mozkového (hypofýzy), což je druhé nejvyšší místo řídící sekreci hormonů. Tento nádor zvýšeně produkuje hormon prolaktin. To následně snižuje hladinu nadřazeného řídícího hormonu – gonadoliberinu. Výsledkem je snížení mužského libida, poruchy erekce až impotence, může vést i k neplodnosti.
Jedná se o podobný stav výše zmíněnému, jenom zdrojem prolaktinu není nádor, pouze dochází k nadměrné produkci hormonu prolaktinu. K tomuto stavu může dojít při hormonálních poruchách, jako např. při akromegalii (onemocnění způsobené nadměrnou stimulací růstového hormonu, kdy dochází k nadměrnému zvětšování koncových částí lidského těla). Častou příčinou zvýšené produkce prolaktinu je psychiatrická medikace.
Příčinou neplodnosti mohou být chromozomové aberace, tzn. mutace ve struktuře nebo počtu chromozomů. Jedním z mechanismů může být jejich nerovnoměrné rozdělení do dceřiných buněk při dělení, hovoříme o tzv. non-disjunkci. Mezi tato onemocnění patří:
Pacienti mají o jeden pohlavní chromozom navíc: 47, XXY (oproti normálnímu stavu 46, XY). Toto platí asi pro 80 % takto postižených pacientů, na zbývajících 20 % připadá mozaiková forma karyotypu. Z hlediska fyziologie se jedná o jedince spíše vyšší postavy s dlouhými končetinami (časté označení „eunuchoidní habitus“), s mírným ochlupením, s poruchou růstu vousů, rozložení podkožního tuku odpovídá spíše ženskému typu, někdy mohou trpět sklonem k obezitě. Penis a skrotum jsou fyziologicky normální, varlata spíše menší, s vadnou stavbou semenotvorných kanálků, což způsobuje neplodnost. Může se objevit i zvětšení prsní žlázy, tzv. gynekomastie. Manifestace klinických projevů probíhá v době dospívání, puberta bývá opožděná. Chlapci mají sníženou sociální adaptaci, trpí pasivním chováním, ale také agresivitou. Dále se projevují poruchy sexuálního chování a snížené libido. Jedinci mají nízkou hladinu testosteronu a vysoké hladiny luteinizačního a folikulostimulačního hormonu. Terapie probíhá formou substituce androgeny.
Je variantou Klinefelterova syndromu. V důsledku přesunu genu SRY z chromozomu Y na chromozom X vzniká karyotyp 46, XX. Gen SRY je odpovědný za správnou diferenciaci varlat v embryonálním období. Postižení jedinci nemají po narození obvykle uzavřenou močovou trubici na spodní straně penisu, trpí tzv. hypospadií. V pubertě mohou trpět gynekomastií. Kvůli absenci dalších genů z chromozomu Y, které se podílejí na spermatogenezi, jsou tito muži neplodní.
Tito muži mají o jeden pohlavní Y chromozom navíc. Syndrom je často bez klinických příznaků, jedinci se mohou vyznačovat vyšší postavou. Hladiny testosteronu i luteinizačního hormonu jsou normální, zvýšené hodnoty se vyskytují u folikulostimulačního hormonu. U většiny mužů s tímto syndromem není plodnost změněná, avšak určité procento má sníženou plodnost (oligozoospermie) nebo je neplodné z důvodu azoospermie.
Tento syndrom se též nazývá mužský Turnerův syndrom, neboť má podobné klinické projevy. Karyotyp je normální 46, XY nebo mozaikový 46, X/XY. U 75 % jedinců nedojde k sestupu varlat do šourku, což v dospělosti negativně ovlivňuje jejich plodnost.
Pacienti s myotonickou dystrofií trpí poruchou relaxace po svalové kontrakci a narušenou činností endokrinních žláz. V důsledku toho mají zvýšené hladiny hormonů LH a FSH, atrofická varlata a vadnou stavbu semenotvorných kanálků.
Takto postižení muži mají menší varlata, ve kterých chybí zárodečné buňky. Hladiny testosteronu i luteinizačního hormonu jsou v normě. Hodnoty folikulostimulačního hormonu jsou v séru zvýšeny.
Název pro trizomii 21. chromozomu; u postiženého jednice se nachází tři chromozomy 21 namísto dvou. Toto onemocnění má celou řadu projevů včetně mentální retardace. Nejčastěji se jedná o jedince s nižší a mohutnější postavou, typické jsou zešikmené oči s přítomnou kožní řasou, nízko posazené uši a zvětšený jazyk. S onemocněním je spojena i celá řada vývojových poruch, včetně neplodnosti.
Někdy je toto onemocnění nazýváno také jako „syndrom nepohyblivých řasinek“. Příznaky této nemoci se projevují zejména v dýchacích cestách, kde vlivem nedostatečné funkce řasinek nacházejících se na buněčném povrchu dochází k hromadění hlenu a trvalému rozšíření průdušek, tzv. bronchiektázii, a s tím spojenými častými až chronickými infekcemi. Kromě dýchacích cest postihuje také spojení Eustachovy trubice se středním uchem. Opět má za následek záněty středního ucha, ale může vést až k ohluchnutí. Kromě řasinek významným způsobem ovlivňuje i bičík na těle spermie, která se stává nepohyblivou, a nemůže se tak dostat k ženskému vajíčku a oplodnit jej. Příčinou je nesprávná funkce dyneinu, což je jedna z hlavních složek zajišťujících pohyb bičíku.
I přes značné pokroky v oblasti medicíny se stále jedná o velmi vážné a nevyléčitelné onemocnění. V dřívějších dobách umírali pacienti již v dětském věku, dnes se mohou dožívat i 30 let. Toto onemocnění se vyskytuje v poměru 1:3 000 a je jím postižena převážně europoidní rasa. Příčinou je mutace genu pro cystickou fibrózu. Tato mutace způsobuje poruchu přenosu iontů a solí přes buněčnou membránu, což má za následek produkci velmi hustého hlenu. Nejvýrazněji se projevuje v dýchací a trávicí soustavě, kde může vyvolat chronické záněty. Onemocnění může postihnout i slinivku, slinné žlázy, pohlavní žlázy a může být příčinou mužské neplodnosti.
Kromě výše zmíněných problémů může významnou roli v úspěšnosti oplodnění sehrát také pohlavní ústrojí ženy, které umožňuje nebo naopak znemožňuje proniknutí spermií a oplození vajíčka. K obstrukcím zabraňujícím oplodnění může docházet na různých úrovních ženského pohlavního ústrojí.
Pochva
Děložní čípek
Děloha
Vejcovody
